#LetníLetná: Cesta do fantazie

Letní Letná, mezinárodní festival nového cirkusu a divadla

KREPSKO theatre group - Edgar‘s Echo

režie: Linnea Happonen

Kdo jako malý po přečtení Alenky v říši divů nechtěl následovat bílého králíka do jeho nory a ponořit se do fantastického světa, kde je prakticky všechno možné? Mezinárodní experimentální soubor KREPSKO v inscenaci Edgar‘s Echo umožnil divákům v rámci Letní Letné nakouknout do světa své fantazie.

Divadelní soubor KREPSKO letos slaví patnáct let svého fungování, během nichž si vyvinul svůj vlastní jevištní jazyk, který se obejde bez mluveného slova. Ve svých inscenacích používají prvky nového cirkusu, pracují s loutkami a experimentují s light-designem. Se sloganem „Letní končí Na Poříčí!“ se letos divadlo Archa stalo další scénou, která se zapojila do festivalu Letní Letná. Pro soubor KREPSKO však účinkování na festivalu není premiérou. V minulých letech zde představili inscenace jako The Smallest Woman on Earth, Mad Cup of Tea, Alma&Amanda a další. Letos přivezli z Finska do Prahy obnovenou premiéru inscenace Edgar‘s Echo, jejímž námětem je život Charlese Dodgera, známého pod pseudonymem Lewis Carroll (tvořil i pod pseudonymem Edgar Cuthwellis) a jeho nejznámější dílo Alenka v říši divů.

Edgar‘s Echo však není a nemá být dramatizací „Alenky“ či životopisnou inscenací. KREPSKO v ní skrze Carrollův příběh hledá svůj vlastní fantaskní svět. Náměty z Carrollova života a díla jsou zde opravdu pouhými ozvuky. V Edgar‘s Echo sledujeme příběh dívky a jejího magického světa, do kterého ji jako malou zavede svými příběhy koktavý matematik. Zde můžeme sledovat právě onu inspiraci životem Lewise Carrolla, jenž celý život trpěl vadou řeči, vyučoval matematiku a Alenku v říši divů napsal pro malou Alice Liddellovou. Postupně se však postava Lewise Carrolla vytrácí a zůstává pouze dívka – Alice a její svět. V tomto Alicině magickém světě žije naprosto všechno svým vlastním podivným životem. Po jejím domě pobíhá bílý králík v obleku a s motýlkem, žabák nosí poštu, stará kartotéka je průchodem do jiného světa a zeleň ze zahrady postupně prorůstá domem a zmocňuje se ho. Prostředí se tedy během celé inscenace mění, aniž by se muselo pohnout s jedinou kulisou. Alicin pokoj je tvořen pouze dvěma stěnami, z nichž jedné vévodí již zmíněná kouzelná kartotéka a druhé francouzské dveře do zahrady, kde je zpočátku vidět zeleň, která se postupně přesune dovnitř.

Na jevišti tak zůstává dostatek prostoru pro jevištní akci a zejména pak pro králíkův cirkusový výstup na ciferníku hodin. Ten na jednu stranu upoutá divákovu pozornost na tolik, že si stěží všimne, že loutka, která v první půlce inscenace představovala malou Alici, zmizela a místo ní na židli sedí herečka představující dospělou Alici. Na straně druhé se jedná o velmi efektní a nápaditý prvek zobrazující časový posun. Z holčičky, která přijímá magický svět jako úžasnou součást svého života, se tedy postupně stává mladá dáma, jež by neměla věřit pohádkám. Stejně jako se dospíváním změnil Alicin vnitřní svět, změnil se i ten vnější. Dům pomalu zchátral a zarostl. Svět nádherných snů se změnil v noční můru, která vrcholí zvráceným čajovým dýchánkem u stolu zavěšeného ve výšce, ze kterého bez žebříku není úniku.

Cestě do zákoutí lidské fantazie, která je jednou zářivá a jindy temná a strašidelná dominují skvěle provedené triky, které dokážou výborně navodit atmosféru celého magického světa. Edgar‘s Echo tedy jednoznačně zaujme hlavně svým vizuálním zpracováním. Pokud však divák chce, může tato inscenace nabídnout daleko víc než jen výjimečně zdařilou a velmi živou vizuální podívanou.