86. Jiráskův Hronov, festival amatérského divadla
DS Krakonoš Vysoké nad Jizerou
M. Vačkář, O. Havelka: Zločin v Posázavském Pacifiku
režie: Marie Brtková-Trunečková
Divadelní spolek Krakonoš pochází z Vysokého nad Jizerou, což je místo s nejstarší tradicí ochotnického divadla v republice. Bez větších přestávek se zde hraje divadlo již od roku 1786. Dnes má soubor dokonce i svůj divadelní orchestr. Obdivu i úcty hodné a klobouk dolů. Co však už není natolik úcty i obdivu hodné, je inscenace Zločin v Posázavském Pacifiku, která se dle mého názoru řadí (nejen) vedle Divé Báry k nejslabším inscenacím letošního Jiráskova Hronova. Dovolím si ještě alibisticky upozornit, že následující řádky vycházejí převážně z mého subjektivního názoru, neboť nespočet diváků i názorů mi může a jistě bude oponovat nebo už oponovalo. Ale před vlastním názorem se prostě neschováte, že…
Hudební retrokomedie, třicátá léta a střet trampů s pražskou smetánkou. A malá lovestory v jinak naivní zápletce, která žánru i zvolené době poměrně sluší. Celá inscenace je taková milá, talentovaná, ale na druhou stranu je také nekonečně dlouhá, uondaná a nezachrání ji ani živá hudba. Herecké výkony se blíží místy až k nechutné karikatuře, zdají se být nedotažené a zpěvy také nedosahují kvalit, kterých by v tomto formátu měly. Tu a tam to vypadá, jakoby soubor opomněl korepetici, anebo díky těm kladným ohlasům a krásnému témátku, které dělá radost divákům, ztrácel soudnost nad svými možnostmi a svými limity. Všechny přísady jednotlivě, zdá se, jsou dobré. Pečlivě vybrané, nějak opracované. Ale když je smícháte, málokomu chutnají. Co do gusta, každý si „pochutná“, ale kdo by si to chtěl dát znovu, je už otázkou. Jakoby to byla s láskou uvařená polévka od babičky, kterou někdo miluje, moje generace se ji ještě naučí jíst, ale generace mladší nad ní už bude ohrnovat nos a nebude si brát servítky. Ne každá polévka je grunt.
Celé jsem to vnímal jako nějaký trénink lhostejnosti – prožiju pár hezkých chvil, trošku si zaklimbám, ošívám se vedrem a přitom nezaujatě sleduji něco, co ke mně nepromlouvá, a i kdyby promlouvalo tak se tomu budu (ne)vědomky bránit. Stejně jako Rádobydivadlu Klapý nesedlo Rozmarné léto, mě prostě nesedl tento kus, který si Krakonošští a mnozí diváci toliko pochvalují. Proti jednoznačně nejstaršímu amatérskému divadlu v Evropě a dost možná i na světě rozhodně nic nemám, naopak, oceňuji jej jako kvalitní ansámblové divadlo s láskou k řemeslu, ale tenhle jejich Zločin je pro mě naprosto nedostačujícím důkazem jejich kvalit. Bohužel.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podepisujte se prosím celým jménem, popřípadě jeho vhodnou částí. Děkujeme.