86. Jiráskův Hronov, festival amatérského divadla
Zmatkaři Dobronín - J. Cartwright: Dva
režie: Ladislav Valeš, j.h.
Místo Divadla Kámen, na jejichž inscenaci Ztráta obsahu v konfekčním obalu jsem se opravdu těšila, což jsem po loňském nepříliš příjemném zážitku s Dopisem poslaným poštou nevěřila, že někdy řeknu, narychlo přijeli Zmatkaři s inscenací Dva. Nádech a nebuď zlá.
Nejsem si jistá, jestli měl původní text být vlastně komedií, nebo tragédií. Ani jedno mi nepřijde přijatelné. Jako komedie by to byla totálně otřepaná řachandička z tisíců obehraných vtipů a problémů, co jsou jako ze života. Ovšem i v případě tragické verze mi její témata přijdou vlastně stejně otřepaná a závěr superpatetický. Ale nevím, text jsem nečetla, možná, že tak špatný není. Bohužel ale inscenace Zmatkařů pro mě byla emocionálním týráním. Seděla jsem ve druhé řadě mezi vážnými diváky a nemohla jsem odrážet návaly trapnosti, banálnosti a citového ždímáníčka sarkastickým smíchem. Možná bych byla vyvedena.
Jediné, co mi na celém tom martyriu přišlo dobré, byl herecký výkon Terezy Fialové, která sice přehrávala, ale její postavy byly poměrně uvěřitelně zahrané.. Ani Vladimír A. Mátl nebyl úplně nejhorší. Oba pravděpodobně věděli, že hrají nějaké postavy a pravděpodobně jim rozuměli. Jenže co z toho máme? O čem celá ta hra je? Jsou to příběhy, které píše život sám? Mám se ztotožnit s někým z jednotlivých mikropříběhů partnerských párů a říci si, že to přesně takhle chodí? A to pak z toho budu šťastnější? Vzhledem k tomu, že jednotlivé příběhy jsou totálně mělké, poskládané z miliónkrát obehraných klišé o vztazích, nic mi to nedá. Možná kdyby se rozhodli zaměřit se na jeden příběh, který by ohledali, bylo by to lepší.
Navíc jestli něco nesnáším, tak je to citové ždímání. A tohle bylo citové ždímání (tenhle termín bych zavedla do odborného diskurzu o divadle). Inscenace, alespoň podle mého pocitu, se diváky snaží emocionálně vyždímat až na troud. Horami patosu, sentimentu, srdcervoucími příběhy lidí a procítěnými hereckými výkony. Já osobně nechápu, proč mě má někdo násilně nutit, abych si to pěkně prožila s herci. A běda, jak mi alespoň slzička neukápne. Ach, já cynik se srdcem z kamene… (Z Kamene, chápete, že jo?)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podepisujte se prosím celým jménem, popřípadě jeho vhodnou částí. Děkujeme.