4. března 2015

#SnězTuŽábu: Glosa k rapsodické partituře

www.sneztuzabu.cz
 Sněz tu žábu, 1. ročník festivalu francouzského divadla

Sigrid Carré-Lecoindre: Rapsodie bez tváří
překlad: Petr Christov, režie: Simona Petrů

Třetí den festivalu zahájilo scénické čtení nového textu autorky Sigrid Carré-Lecoindre Rapsodie bez tváří. Abstraktní, rytmická a dle překladatele Petra Christova po textové stránce vizuálně bohatá zpověď pojednává o tom, jak těžké může být zbavit se tradičních klišé nebo se vyrovnat se ztrátou sebe sama. Specifický svět, jenž vychází ze zážitku autorky (především z cesty do Bosny a Hercegoviny) se před námi tříští jako zrcadlo, z jehož střípků vyvstává postmoderně ambivalentní příběh.

Autorka sama text nazývá „děravou partiturou“, kterou k životu probouzí až samotná interpretace. Té se v tomto případě zhostila režisérka a dramaturgyně Simona Petrů. Tři ženy (mohli bychom se je pokusit charakterizovat jako lhostejnou, spontánní a melancholicky nostalgickou) a jeden muž přináší fragmentární a lyrizovaný portrét někoho, kdo se loučí se svou minulostí. Rapsodie bez tváří je text, který svou atmosférou může připomínat poetiku Sarah Kane.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Podepisujte se prosím celým jménem, popřípadě jeho vhodnou částí. Děkujeme.