#JiráskůvHronov: Život za padesát korun

85. Jiráskův Hronov, festival amatérského divadla

Vdova po kapitánovi dunajské paroplavební společnosti, Praha

 René Urbánek: Nářek mravence 

režie: Šimon Stiburek

O inscenaci Nářek mravence souboru s dlouhým a pochmurně vtipným názvem psal již ze Šrámkova Písku Michal Zahálka, kterému se v jeho textu „Bleše na rozpálené plechové střeše“ podařilo o mnoho trefněji pojmenovat to, co já cestou domů z Jiráskova Hronova s obtížemi formuloval. Dovolím si tak, samozřejmě s Michalovým svolením, odkázat na onen článek a pokusit se jej doplnit jen několika svými postřehy.

Jistý brněnský bezdomovec René Urbánek prodá své, slovem malované, dílko za padesát korun režisérovi Šimonu Stiburkovi a vznikne tak zcela jedinečný divadelní tvar pojednávající o světě i nesvětě. Skrze útržky jakéhosi deníčkovitého rázu se dozvídáme příběh člověka, jenž mnohé zažil a mnohé si mohl vymyslet. Nás to vlastně ani moc netrápí, kde se láme ta hranice reality a fikce, neboť způsob, jakým je tento spis o hlaholení zvěstí a zvěstování hlaholů zuřivě dobré nálady spěchajícího občana města N virtuální reality nadčasového kosmu lásky inscenován je tak mrazivě poutavý, že nás nenechá se od něho odtrhnout.

Pravdivý, nepravdivý, filozofický, životem postižený, úzkostlivý, o světě a lidech uvažující text má nepochybně obrovskou sílu a potenciál. Šimonu Stiburkovi se podařilo těchto kvalit využít naplno – ke slovu přidává tři herce, které nechá velmi stylizovaně vyprávět, malovat, „experimentovat“ a mlčet. Nápaditou a bezpochyby precizní režii podporují kvalitní herecké výkony a hudební složka inscenace. Lehce podivně, byť nápaditě ambientní – pro příběh i atmosféru téměř dokonalou – hudbu má na svědomí jeden z protagonistů, Vojtěch Vávra.

Inscenace tak poetická, že se o ní až těžko píše. Inscenace tak autenticky abstraktní, že ten silný zážitek prostě chcete pochválit. Inscenace poutavě tlumočící příběh někoho, kdo zažil všechno a nic. Někoho, kdo "poznal" svět a přesto je tou přehlíženou a nedůležitou součástkou naší (mravenčí) společnosti. Naše pocity postupem času vychladnou a vyblednou, ale pětatřicetiminutový Nářek mravence v nás bude znít ještě dlouho.