28. února 2016

Každý synek z Brenpartije...

...nič nerobí, enem pije!
A tak ničí bakterie, a tím pádem věčně žije!

Další jedinečný zážitek z ostravského výletu - opět v Komorní scéně Aréna - z inscenace hry Tomáše Vůjtka Brenpartija. Inscenace o tulácích žijících na struskových haldách a v ostravštině - tedy v lašském nářečí. Pro Pražana je velmi obtížné porozumět, ale jde to, a rozhodně je dialekt (rozostřován záměrnou ledabylostí ve výslovnosti) nezbytně nutný, protože utváří autenticitu místa.

A to naprosto věrohodnou a silnou. A pak také téma je bližší Ostravě a okolí, respektive hutním oblastem (doporučuji navštívit před představením Dolní Vítkovice, velmi praktické). Nicméně to nebrání v přijetí tématu - historického, ale vlastně i současného. Navíc - program k inscenaci dostatečně připraví diváka nejenom slovníčkem několika klíčových pojmů.

Mám ráda divadlo, které si uvědomuje, že je divadlem na nějž se divák dívá. Režisér Janusz Klimsza (podobně jako Kempinsky v Top dogs) pracuje s antiiluzivností a interaguje s divákem tak, že to není nucené a trapné. Divák je přirozeně vtažen do děje a on i herci vědí, že tu nejde o realitu. Divadlo, které vede s divákem dialog, je jeho rovnocenným partnerem. A zprostředkovává tak silný a komplexní zážitek. Ještě jeden ostravský postřeh - Komorní scéna Aréna má velmi silný a sehraný soubor. V každé inscenaci na sebe herci aktivně reagují, všichni hrají naplno, aniž by si rvali nitra, zvládají více poloh, neopakují se.

Ostrava jede!
                                                                                                             (Psáno z reprízy 26. 2. 2016)

KOMORNÍ SCÉNA ARÉNA – Tomáš Vůjtek: Brenpartija. (režie Janusz Klimsza, dramaturgie Tomáš Vůjtek, premiéra 31. 10. 2009)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Podepisujte se prosím celým jménem, popřípadě jeho vhodnou částí. Děkujeme.