#SnězTuŽábu: PIG BOY 1986-2358

Sněz tu žábu, 4. ročník festivalu francouzského divadla

DEN DRUHÝ
PIG BOY 1986-2358

Už jste četli náš LE TISK? Sledujete naše paralelní zpravodajství zde na blogu? Všimli jste si útržků v Divadelních novinách? Druhý den za námi.

 *******

HOMO PRASIENS
Barbora Pokorná

První festivalová skica, absurdní trojpříběh, nepojednává o ničem jiném než o nebezpečí masové manipulace, o lidské zpupnosti a hlouposti. Text mladé francouzské autorky Gwendoline Soublin nepředstavuje pouhý replay stárnutí jednoho člověka, jak hovoří podtitul, ale předkládá dospívání celého lidského druhu. Drsně, vtipně, s citem pro zachycení faktů celosvětového dění a se schopností jednotlivé příklady aplikovat do semknutého dramatického, potažmo jevištního tvaru. Drama tvoří triptych příběhů diametrálně odlišných strukturou samotného textu, ale především jejich celkovou poetikou. Začíná konkrétním a pevně zakotveným vyprávěním o tragickém osudu zemědělce z Bretaně, který vlivem krachu rodinného podniku spáchá sebevraždu a celé hospodářství, nebo alespoň to, co z něj zbylo, zapálí (včetně dobytka). Příběh samovolně pokračuje přes mediálně řízený Proces vysílány po celém světě a končící popravou v přímém přenosu, až po poetický monolog prasnice na útěku s lidskými potomky v břiše.

Hlavní témata jako hledání (nacházení?) zvířete v člověku a lidské duše ve zvířeti či vzestup vlivu masmédií a pozvolný přesun moci z lidských rukou do těch virtuálních, autorka předává postupným přidáváním jednotlivých narativních vrstev. Režisérka Linda Dušková ve své skice tento princip ctí a inscenaci taktéž rozděluje do tří částí. V každé respektuje svébytnou poetiku předlohy a veškeré emoce zdařile, společně s herci, vyvažuje. Od bizarní grotesky až po křehce působivý závěr. Jak režijně, tak dramaturgicky, si inscenátoři s textem poradili velmi dobře. Mnohdy složitě prokomponovanou a záměrně nepřehlednou strukturu dokázali rozklíčovat a najít v ní pro diváky srozumitelné čtení. Soubliin text počítá s přeinformovaností nové doby, kdy k nám připlouvá nespočet všemožných informací, a to hned z několika proudů najednou. Tuto skutečnost dokáže skrze atypické struktury simulovat. Například druhou část samotného dramatu člení do tří sloupců textů, které se navzájem překrývají. Živý trojrozměrný prostor však pomohl jistou plochost papírového života hry rozdělit a díky propojení slova a současnému promítání textu na plátno bylo vše sděleno. [...]

 

Celý text vyšel ve druhém čísle LE TISKu, které naleznete tady.

Vyšlo také na webu Divadelních novin.

---

COW BOY, NEBO PIG BOY?

Kristýna Kozlová 

/cyklus Kritického semináře/

Prase. Prase jako společný motiv textu PIG BOY 1986-2358 Gwendoline Soublin v překladu Petra Christova, rozděleného do tří obsahově i formálně odlišných částí, nás provázelo tragikomickou scénickou skicou režisérky Lindy Duškové.

První část je příběhem kluka jménem Theodor Bouquet. Theodor chtěl být vždy cow boyem, ale místo toho se jen staral o burgundská prasata na farmě svých rodičů. Prasečí farma se postupně dostávala do finančních problémů, až mělo dojít k jejímu exekučnímu zabavení, kterému Theodor velkolepě a po „cowboysku“ zabránil – hodil cigaretu do rozlitého benzínu. Po celý svůj život musel Theodor čelit různým rozhodnutím, která otevírala jeho nové životní etapy. Dvě možnosti, dvě rozdílné cesty: jedna cowboyská, druhá spíše pigboyská. Stejně jako se člověk rozhoduje ve svém každodenním životě, tak i Theodor byl vystavován neustálé volbě, při které ho okolnosti tlačily především k povinnostem na úkor vlastního štěstí a spokojenosti.

V další části sledujeme translive seriál Proces. Prase Pig boy, které je hlavní tváří firmy Perta, světového chovatele vepřů a výrobce šunky, je obviněno ze soulože se ženou, čímž se provinilo vůči své prasečí rase. Proces s prasetem je reálným satirickým obrazem dnešní doby, který stejně jako první část končí smrtí. Příběh plný absurdity, při kterém je odsouzeno nevinné prase, které je neschopné obrany, odhaluje hranice morálnosti a "normálnosti" zdegenerované společnosti, jejíž komunikace je omezena pouze na internetové komentáře. Ve třetí „naturalisticko-poetické“ části odehrávající se roku 2358 se zpovídá těhotná prasnice, prchající z chovu, kde rodila lidská mláďata. V této pasáži se příběh propojuje s prostřední částí textu. Odkazuje na pokrytectví a zároveň znázorňuje posun morálních hodnot ve společnosti. Kooperace prasete a člověka, která byla v minulosti odsouzena k zániku, je nyní tolerována, ba naopak je přímo zneužita.

Režisérka Linda Dušková svou interpretací obohacuje samotný text. Pracuje s projekcemi, například v poslední části se na plátno promítá cesta lesem, cesta úniku z pohledu prasnice, při kterém čte Karla Hospodářová otočená zády k divákům její niterný monolog. Projekci ukončuje výjev požáru stodoly, což také rámcově propojuje začátek i konec celé věci. Trefně byla ztvárněna i postava obžalovaného Pig boye prostřednictvím loutky, což podtrhávalo realističnost i absurdnost příběhu. Loutka jako pouhá postavička, neschopná se bránit, odsouzená k trestu smrti. Loutka, jejímž možným hybatelem je majitel obchodního řetězce Perta.

Text tematizující praso-lidskou existenci tragikomickou formou otevírá reálný pohled na svět. Poskytuje nám prostor pro úvahy o médiích, hledání lidskosti a vepřové budoucnosti. Bude jednou prasnice opravdu nosit naše děti? Budu neúspěšným farmářem? Bude moji ženu uspokojovat prase? Jsem cowboy nebo pigboy?