#JiráskůvHronov: Kouzlo baroka

85. Jiráskův Hronov, festival amatérského divadla

Geisslers Hofcomoedianten: Dvě komedie v komedii

H. Kebrtová, P. Hašek a Geisslers podle G. B. Andreiniho

režie: Petr Hašek, doprovodný program

Geisslers Hofcomoedianten letos přivezli na Jiráskův Hronov představení Dvě komedie v komedii. Hra ze 17. století (poprvé uvedena 1623) je prototypem divadla na divadle. V rámci jedné dějové linie jsou odehrávány dvě dílčí představení. V těch se rozmotávají složité vztahy herců, kteří se účastní konkurzu. Na tomto konkurzu stojí proti sobě dvě divadelní trupy, jež se snaží získat přízeň principála divadla, který vybrané společnosti poskytne divadlo. 

Geisslers Hofcomedianten je profesionální soubor s velmi specifickou dramaturgií. Zabývá se totiž především inscenováním barokních her. Svou stálou scénu mají nyní v Praze na ostrově Štvanice, kde se o prostory dělí se souborem Tygr v tísni. Prostorově naprosto odlišný Čapkův sál komediím slušel naštěstí také. Ztráta určité komornosti a intimity, kterou Vila Štvanice nabízí, je však na druhou stranu daň za vzdušnější a prostornější scénu hronovského sálu.

V barokní komedii bylo samozřejmě mnohem více, než jen dvě komedie. Zpěv, pantomima, loutky, převleky a samozřejmě skvělé činoherně-herecké výkony balancující na hranici mezi ikonickým vyobrazením a klišé. Vše doprovázeno povznesením se nad rolí a příjemným vtipem. Herci nikdy nesklouznuli k banálnosti a pokud ano, tak to byl další z mnoha (záměrných) komediálních prvků představení. Často jednoduché fóry, byly zde podávány s dávkou citlivého nadhledu, který z obyčejného gagu udělal originální lazzi (lazzi je krátký improvizovaný gag, součást commedie dell' arte, pozn. red.). Nejsilnější stránku Geisslerů vidím v jejich nápaditosti, neotřelosti a uměním "umět si pohrát". Scénu tvořily dvě jednoduché kvádrové konstrukce, ze kterých jsou herci schopni postavit celé divadlo i s jeho zákulisím, včetně výtahu a výřivky.

Děj inscenace se nesl v duchu italských renesančních komedií (využívaje též prvky  commedie dell' arte) o ztracených a znovunalezených láskách a chlapcích převlečených za dívky. Spletence rodinných vztahů a milenců se změněnými jmény vyústí do příjemného happy endu, při kterém Geisslers nechají diváka sedět s otevřenou pusou, podivujícího se nad jejich vynalézavostí, která nezná mezí a boří tak mnohé hranice. Geisslers Hofcomoedianten ať jsou ve Vile nebo Čapkově sále, ať hrajou s loutkami či zpívají, vždy mě přesvědčí, že na ně musím zkrátka zase znova.