2. ročník ostrovního festivalu pro malé, větší i velké diváky
Přemýšleli jste někdy nad tím, o čem chcete, aby se vám zdálo? Jestli třeba o ředkvi, zelí nebo králíkovi? Herci Malého divadla z Českých Budějovic společně s režisérem Jiřím Jelínkem ano, a to v inscenaci Radovanovy radovánky. Tuto pozitivní pohádku, jak je samotnými tvůrci nazývána, jsme měli možnost vidět v sobotu ve Vile Štvanice v rámci festivalu Vilomeniny.
Inscenátoři zpracovávají pohádky o zahradnickém synku Bohouškovi, kterému neřekne nikdo jinak než Radovan. Mnozí dnes již dospělí diváci mohou Radovanovy příběhy znát velmi důvěrně, protože je Zdeněk Svěrák napsal pro večerníčkové zpracování, kterého se ujal dnes již naprosto legendární režisér a výtvarník Zdeněk Smetana. Milé příběhy plné onoho pověstného „svěrákovsky laskavého humoru“ pak vyšly také knižně a v současnosti se jich tedy „zmocnilo“ i Malé divadlo s hostujícím Jiřím Jelínkem. Jelínkova inscenace vypráví jeden ucelený příběh, kde se Radovan učí od svého tatínka, jak správně hospodařit na zahrádce. Během toho se však musí potýkat s nemalými těžkostmi. Na jeho zelném políčku totiž po nocích řádí zloděj. Jeho psí hlídač ho ale nedokáže chytit, protože stejně jako jeho páníček, je ve dne vzhůru a v noci spí. Kvůli tomu se ocitá chlupáč Kvik v ohrožení. Radovanův tatínek ho totiž chce prodat na trhu místo zelí, které neuhlídal. Vše ale nakonec dopadá dobře. Zloděje, kterým je ZVH, neboli Zlý Výrostek Hugo, Radovan s pomocí své kamarádky Kateřiny odhalí.
Jiří Jelínek, který je v tomto případě nejen režisérem, ale i scénáristou, si vyznění příběhu notně upravil. Nehodlá zde děti poučovat o tom, co je špatné a co naopak správné, jak to původně zamýšlel Zdeněk Svěrák, ale klade důraz na to, že celý náš život může být radostný, pokud stejně jako malý Radovan budeme dobré i horší věci v životě brát s humorem a radostí. Toto poselství je však poněkud nešťastně sděleno dost jasně a banálně hned na začátku inscenace, a divák tak nemá možnost sám si hledat v příběhu pointu. Celá inscenace je prodchnuta motivem snu, ve kterém se může stát cokoli. Tím Jelínek ospravedlnil svou zálibu ve hře s čímkoli. Vedle naivně vypadajících loutek berou herci do hry například zahradnická kolečka, která představují trhovce. V postavu se v Radovanově snu tedy může proměnit cokoli, co má tatínek na zahradě. Nutno dodat, že celou výtvarnou stránku inscenace měla na starosti Barbora Čechová, s níž Jelínek pracoval již na předchozích inscenacích jako Mami, už tam budem? nebo Anežka chce tančit. Obě inscenace můžete shlédnout v Divadle Minor.
Typicky jelínkovská je také muzikálová forma inscenace. Jak písňové texty, tak i ostatní dialogy jsou prodchnuty hrou se slovy (rovněž pro Jelínka typické), jež si užijí zejména rodiče, kteří se svými ratolestmi do divadla zavítají. Pro ty jsou také přímo určeny některé z vtipů, kterým malý divák ještě rozumět nemůže. Tentokrát je jistě nejvíce pobavila politická hříčka o prezidentovi. Kromě toho se Jelínek nevyhýbá ani vtipným (někdy trochu morbidním) výtvarným zkratkám. Příkladem budiž scéna, kdy si trhovci chtějí koupit Kvika a oblizující se jazyk připevněný na zahradních kolečkách naznačí, co se psem asi chtějí udělat.
Kromě hry se slovy, která baví zejména dospělé publikum, se zde objevují i hry pro děti, které jsou do dění na jevišti zapojovány. Musejí Radovanovi pomoci s chytáním zloděje nebo si zasoutěžit s obrovskými žížalami. Jelínek také v inscenaci notně pracuje s detailem. Nejen, že používá několik různých velikostí loutek, ale rovněž nechává živé herce rozehrávat některé situace místo nich. A stejně tak jako některé předměty mohou suplovat živé postavy, tak i herci mohou zastupovat neživé věci. Radovanovy radovánky je milá, hravá, velmi barevná a muzikální inscenace primárně určena pro předškolní děti, ale pobaví se u ní především díky četným slovním hříčkám i dospěláci.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podepisujte se prosím celým jménem, popřípadě jeho vhodnou částí. Děkujeme.