#SnězTuŽábu: Kasovní trhák

Sněz tu žábu, 4. ročník festivalu francouzského divadla

DEN ČTVRTÝ 2/2
Kasovní trhák

Už jste četli náš LE TISK? Sledujete naše paralelní zpravodajství zde na blogu? Všimli jste si útržků v Divadelních novinách? Čtvrtý den - 2/2.

 *******

TOO COOL PRO OLD-SCHOOL
Veronika Holečková

Filmová hvězda v nesnázích, proudy krve a jedno velké tajemství – to jsou charakteristické prvky bijáků z 60. let, které tehdejší diváci sledovaly se zatajeným dechem. V dnešní době plné nejmoderněji vybavených filmů už old-school bijáky nefrčí a pomalu mizí v propadlišti dějin. Damien Gabriac nám se svým Kasovním trhákem dokazuje, že tomu tak nemusí být.

Text zdůrazňující banalitu starších filmových trháků je plný bizarně neočekávaných zvratů, které pohromadě drží příběh „cool“ teenagerů – Lucky, Cam, Chester a Marl. (Pokud máte pocit, že vám jména připomínají značky cigaret, pak jste na správné stopě.) Jako v každém strhujícím snímku ani zde nechyběla postava „krásky v nesnázích“ – Virginie (super-agentka) a poslíčka pizzy Phillipa (super-padouch). Jako v každém pořádném trháku se ale bohužel nedočkáme jejich osudové konfrontace. Na první pohled jde o fraškovité tlachání devadesátkově laděné mládeže při pokusu vloupat se do bazénu slavné herečky Virginie Montayer. Vše se ale posléze mění v „alžbětinský slasher“ parodující shakespearovské verše. Hektolitry falešné krve pak propojují prvky old-school hororů a brutalitu renesanční dramatiky. „Co má tak důležitýho, že o tom musí vykládat celou věčnost? Furt mluvěj jenom o tom, co zrovna dělaj nebo co budou dělat, já chci dialogy, sakra!“ pronáší Marl a společně s ostatními nadneseně „recitují“ patetické „monology“ za doprovodu dunivých zvuků a rádoby seriózní deklamace. [...]

Celý text vyšel ve čtvrtém čísle LE TISKu, které naleznete tady.

---

Víc než jen popcorn story

Eliška Soukupová

/cyklus Kritického semináře/

Závěr festivalu francouzského divadla Sněz tu žábu patřil současné hře mladého dramatika Damiena Gabriaca. V překladu Natalie Preslové a režii Adama Skaly byla uvedena hra Kasovní trhák. Bylo zřejmé, že si tvůrci dali záležet nejen na skvělém hereckém obsazení (mimo mladých herců především Petra Špalková a Filip Kaňkovský), ale i na tom, aby vynikly přednosti textu.

Samotný text je vystavěn na půdorysu filmových trháků 60. a 70. let, plný rozličných stereotypů, klišé a popkulturních odkazů. Nejde však jen o parodii, ačkoliv bizarnost a parodičnost jsou zde základními kameny. Zdánlivě jednoduchý příběh vesnických teenagerů, kteří se rozhodnou vloupat do sídla známé herečky, stojí a padá s velkou předvídatelností děje a zároveň schopností autora tuto předvídatelnost nabourávat. Ať už pomocí nepochopitelných odhalení nebo důmyslné práce s jazykem. A tak vedle sebe mohou existovat dvojití agenti a vrahem nemusí být zahradník, ale třeba poslíček pizzy. Zároveň se postavy mohou vyjadřovat jazykem teenagerů a vzápětí hovořit blankversem.

Symbolika masové zábavy a toho, aby všichni nebrali všechno vážně, byla podpořena též všudypřítomnými papírovými miskami s popcornem. Divákům neustále připomínaly, že sledují nereálný spektákl. Podezírám ale inscenátory, že tato „popcorn story“ byla stejně jako divadelní hra jakousi zástěrkou, která měla za cíl ukonejšit přítomné diváky před tím, než je autoři vzali na divokou projížďku na horské dráze (kde si ten popcorn dříve či později stejně vysypali na zem).

Kdo měl při sledování hlavu otevřenou, nesledoval jen lacinou exhibici s příměsí poetiky béčkových hororů, ale osvěžující, současné a jasně vystavěné divadlo plné zvratů, které má nadhled a bere se s nadsázkou. Srozumitelné, zábavné, ale zároveň bezpochyby chytře napsané. A to i pro generaci, která vyrostla na Hře o trůny a nikoho už nepřekvapí, že na konci stejně všichni umřou. Ale zemřou-li postavy pro dobro věci a ta věc se jmenuje dobrá divadelní hra, není to smrt zbytečná a není škoda žádné kapky prolité umělé krve!