Banálně banální

„Hele, Familie Flöz, tak to je top, to je jako must see, na to určitě běž!“ To mi bylo řečeno a tak si kvapně kupuji lístek na první reprízu inscenace Hotel Paradiso, kterou uvedla Jatka 78. Čekám bombu, pecku, úžas. S naivním natěšením usedám. Naivní natěšení a zvědavost – kdy konečně přijde to něco, to skvělé a ohromující divadlo – mi vydrží zhruba do půlky představení. Pak se smiřuji s tím, že nic z toho se konat nebude. Začínám se vrtět a v duchu si stěžovat na plastové židle. Nejprve jsem si o viděném nemyslela nic moc, ale moje apatie přešla v lehké naštvání.

Danse macabre

Divadlo Spektákl je generační soubor absolventů DAMU a JAMU, který umělecky vede režisér Jan Holec. Nový, mladý pohled na velká díla české i světové literatury, což je inscenační princip, jaký si Spektákl (protazím) zvolil, je z části divácky vděčný, z části nebezpečný, ale rozhodně velmi přitažlivý a přínosný. Přínosný jak v intencích dramaturgie a možnostech interpretace literárního (dramatického i prozaického) díla, tak i z hlediska přitáhnutí mladého publika k divadlu a ke klasické literatuře.

Divadlo, politika a zajetí sociálních bublin

To jsme zase jednou psali něco do školy. Snažili a pokoušeli se o esej. Se vším všudy a mnohým ještě navrch. Aby nám pan profesor Just řekl, jak jsme (ne)šikovní. Jako kdybychom byli nějací F. X. Šaldové! Téma bylo "Politika a divadlo". Ti nejodvážnější z nás se rozhodli, že to v šuplíku nenechají. Takže to pověsíme sem, ať nám povyroste ta zanedbaná rubrika "Texty (nejen) o divadle".

Hlavně je neblbnout!

To jsme zase jednou psali něco do školy. Snažili a pokoušeli se o esej. Se vším všudy a mnohým ještě navrch. Aby nám pan profesor Just řekl, jak jsme (ne)šikovní. Jako kdybychom byli nějací F. X. Šaldové! Téma bylo "Politika a divadlo". Ti nejodvážnější z nás se rozhodli, že to v šuplíku nenechají. Takže to pověsíme sem, ať nám povyroste ta zanedbaná rubrika "Texty (nejen) o divadle".

Pludek na Hrad!

Městské divadlo Zlín neočekávaně uvedlo v listopadu loňského roku kabaret Ovčáček čtveráček. Nejednalo se o jednu z plánovaných premiér divadla, ale o tvar, který vznikl ve volném čase a z iniciativy samotných herců a skupiny Pia Fraus, která je pod textem podepsána. Celý projekt pak režijně zaštítil sám ředitel zlínského divadla Petr Michálek. Pravděpodobně však nikdo z tvůrců netušil, jakou pozornost si získá. Derniéra, která se odehrála v pražském Divadle za plotem 7. února 2017, byla přímo přenášena do sedmdesáti kin po celé České republice.

We can be heroes

O Studiu DAMÚZA jsem již jednou psala v souvislosti s „dospěláckým“ divadlem. Většinová část produkce DAMÚZY se však orientuje na divadlo pro děti – na interpretaci pohádek v komornější formě (žádné velkoformátové, velkorozpočtové výpravné inscenace to nejsou). O něm – konkrétně o inscenaci Z tajného deníku Smolíčka P. – jsme před časem také napsali.

#SnězTuŽábu: Apéro s Valérií Mréjen

Sněz tu žábu, 3. ročník festivalu francouzského divadla

*APÉRO [apero] = aperitiv*

Na začátku druhého lednového týdne měli všichni frankofonní nadšenci, spolu s nejzarytějšími a nejvěrnějšími „Žabaři“ možnost malého aperitivu, ještě dlouho před samotným třetím ročníkem festivalu, který se bude letos konat od 25. do 28. května v holešovickém Studiu Alta. Ve skromném, ale sympatickém počtu jsme se sešli v Kině 35, Francouzského institutu v Praze.