#SeemanůvDeník: Střípky baroka V.

Theatrum Kuks - multižánrový festival; baroko, jak jej nečekáte

ILEGUMOVA DIVADELNÍ SPOLEČNOST

Alchymistická manufaktura hraběte Sporcka

režie: Jakub Hojka

*******

Čtěte celý zpravodaj, který naleznete na tomto odkazovátku.

*******

O STATEČNÝCH ALCHYMISTECH

V rámci programu pro děti THEATŘÍČKUM KUKSÍČEK probíhaly včera nejprve od desíti, pak od čtyř hodin dva běhy imerzivního projektu Alchymistická manufaktura hraběte Sporcka v podání členů Ilegumovy divadelní společnosti. Byla to premiéra tohoto „astronomicko-alchymistického trenažéru“, který uspěl v konkurzu na rezidenční pobyt na festivalu a vznikal tak přímo v kontextu areálu hospitalu.

Soubor, který v tomto složení s podobným tvarem dosud zkušenost neměl, si nastavil laťku vysoko. Jejich „bojovka“ obnáší nejen šest aktivních stanovišť, na nichž je možno vyslechnout výklad o daném renesančně-vědním oboru, ale též možnosti ozkoušet si něco málo z jeho praxe a mít možnost se vyptávat – což samozřejmě znamená nezanedbatelný vědomostní background každého herce. Dvě stanoviště bonusová, k nimž je třeba se hrou propracovat, sedm postav, z toho šest přítomných, každá s vlastním charakterem, svojí skrytou minulostí, kterou je luštěním hádanek možno vypátrat a vlastní dějovou linkou. Propletené vztahy a události mezi jednotlivými postavami, načasování řízené kauzalitou příběhu, dlouhé distance mezi některými stanovišti (a centrum veškerého dění, kam se herci i hráči pravidelně vrací umístěné mezi dvěma schodišti) dělá z celé bojovky záležitost náročnou co do přípravy i provedení.

Ilegumovci se s výzvou poprali poctivě. Koncept celého projektu je očividně promyšlen do detailu, do minuty, do puntíku. Celý mechanismus se spoléhá na rozvrh, každé kolečko číhá na signál. Ale rozvrh a plán samozřejmě není možné v reálu dodržet a herci musí ve výsledku prokázat především slušnou schopnost improvizace. Na premiéře je tak úspěšnost představení ve výsledku víc o štěstí, než o hodinách možných i nemožných příprav. Zkrátka, imerzivní divadlo – utvářené diváky a tudíž zcela nevyzpytatelné. Soubor neponechal mnoho náhodě. Role jednotlivých postav výborně pasují typologii herců, společenství učenců je divácky přehledné a snadno čitelné i dětskému publiku. Připravené i improvizované interakce mezi postavami i s diváky mají šťávu, jsou živé a zároveň přesvědčivé, sdělné, navzdory podmínkám „honem za pochodu“.

Projekt je vskutku záhodno navštívit v partě lidí a společně sdílet informace z různých částí, jednotlivec nemá šanci ani na druhý běh stihnout vidět a zkusit všechno. Temporytmus celé věci je svižný a nedává příležitost se nudit...nebo se hlouběji zabývat hádankami. Velké divácké/hráčské dilema celého projektu. Chvílemi totiž není možné soustředit se ani na jedno, nikoli proto, že si musíte vybrat, ale protože vše se děje najednou na jednom místě. Celá bojovka byla pro soubor velkým experimentem vlastních schopností a možností, ve kterém obstáli...inu obstojně a statečně, a vše má nakročeno k dalšímu vývoji, analýze zkušeností s prvním uvedením projektu do života, novým reprízám, hledání a ohledávání. Co víc po premiéře chtít?