Smrt má skutečně kosu!

Ve dnech 24. a 25. dubna uvedlo Divadlo Na zábradlí premiéru maďarské hry Viktora Bodó a Júlie Róbert Anamnéza. Režie se tentokrát chopil slovenský režisér Rastislav Ballek. Jsme ve staré socialistické nemocniční čekárně a v pozadí scény, kterou navrhoval Svatopluk Sládeček, je velký výtah. Jakub Žáček jako Jakub přichází do nemocnice. Sedí, čte scénář a zkouší si srdceryvný pláč nad smrtí vlastní matky, kvůli které do nemocnice přišel. Tak začíná jeho a naše velké putování nesmyslným systémem nemocnice a celého zdravotnictví.

Hranice (ne)vkusu

aneb Ten dělá to a ten zas tohle...

V roce 1965, čili před rovnými padesáti lety, vyhlásil časopis Divadlo anketu „Máme u nás bulvární divadlo?“ Jejími respondenty byli divadelní ředitelé, šéfové souborů a dramaturgové. O této události se krátce zmiňuje Zdeněk Hořínek ve své knize (Duchovní dimenze divadla aneb Vertikální přesahy, Pražská scéna, 2004), jehož zkrácenou citací bych si dovolil začít.

O bulvární komedii a tak vůbec

aneb Krausův „seminář“ Vše, co dosud nevíte o bulvární komedii

Zadáte-li si do vyhledávače Google termín bulvární komedie, objeví se vám nejčastěji dva odkazy. Jeden se týká asi rok starých článků o tom, jak se Petr Nárožný pustil do bulvární komedie a docela se nadřel. Ten druhý se týká divadelní hry Vše, co dosud nevíte o vzniku bulvární komedie, jejímž autorem je Ivan Kraus. Ivan Kraus má pověst autora, jehož texty staví na slovním humoru. Jeho dramatická tvorba je u nás málo známá, jeho hry se příliš (vlastně skoro vůbec) neinscenují.

Pokus o .m:h

Nedávno jsem zde publikoval svou starší úvahu, která se věnuje minutovým hrám. V tomto příspěvku bych si na ní dovolil volně navázat a to svým pokusem o vlastní .m:h. Napsána byla též v únoru 2014 a podle mého odhadu by nemusela přesáhnout minutu a deset vteřin. Pracovně jsem ji nazval: „Zvídavé dítko“. Třeba vás to i pobaví...

.m:h

aneb Pár řádků o minutových hrách

Minutové hry, které vznikají na půdě Deutschlandradia Kultur již řadu let se u nás začínají natáčet v únoru 2012 a v říjnu téhož roku jdou do živého vysílání. Formát miniher je jednoduchý, jedná se o krátké zvukové dramatické útvary – minutové hry. Projekt u nás nastartovala dramaturgyně Kateřina Rathouská, jež se přípravě těchto krátkých „slovních hříček“ věnuje i nadále. Na minutových hrách se samozřejmě podílí i mnoho autorů, režisérů, herců, zvukařů, hudebníků atd.

Kouzelná Kouzelná

Tento článek píši jako bezprostřední reflexi divadelně-diváckých zážitků z Kouzelné flétny v režii Vladimíra Morávka ve Stavovském divadle, zhruba hodinu po návratu z představení. O samotné inscenaci toho bylo napsáno mnoho, ale to nechme stranou. Pokud patříte mezi ty, kteří nemají rádi operu, přijde vám nudná, strnulá, zdlouhavá a bůhví jaká, pak běžte na Morávkovu Kouzelnou flétnu, neboť ta všechny tyto předsudky boří.

Divědové na blogu!

APRÍÍÍL!

Budeme psát o divadle. Pro vás i pro nás. Budeme, protože chceme a protože někdy, někde a nějak se to naučit musíme. Recenze, kritiky, reflexe a různé texty o divadle. Ze školy, do školy, do šuplíku, na blogísek. Texty nové i staré. My. Studenti, divědové. O divadle. Budeme. Buďte i vy, dobří.